Rosení a Větrání

     Nikoho z nás asi nějak nepřekvapí, že se nám v zimně orosí brýle jakmile vejdeme do místnosti s vyšší teplotou, stejně tak nás nepřekvapí v létě orosená sklenice vychlazeného nápoje v restauraci. Tyto jevy bereme jako samozřejmost, ale jakmile máme orosená nová okna je to velký problém, za který zcela určitě může dodavatel oken. Ve skutečnosti se ale jedná o zcela totožný fyzikální jev. Jedná se kondenzaci vzdušné vlhkosti při dosažení rosného bodu.

     Jednoduše řečeno vzduch kolem nás obsahuje vodu ve formě vodní páry, která se mění v závislosti na teplotě a tlaku vzduchu. Množství vody obsažené ve vzduchu se nazývá absolutní vlhkost a vyjadřuje se v g/m³ nebo v g/kg vzduchu. Čím je vzduch teplejší, tím více vodní páry v sobě udrží než dojde k jeho úplnému nasycení. Jakmile překročí obsah vodní páry ve vzduchu tuto hladinu dochází ke změně vodní páry na drobounké kapky, které vnímáme jako mlhu nebo rosu. V praxi pak definujeme poměr skutečné aktuální vlhkosti k této mezní vlhkosti jako relativní vlhkost. Udává nám, jaký je stupeň nasycení vzduchu vodní párou ke stavu nasycení při dané teplotě.

     Pro bližší představu o stavu vzduchu musíme znát dvě veličiny, vlhkost a teplotu. Shodná relativní vlhkost však může skrývat velmi rozdílné skutečnosti. Např. při teplotě 26ºC může vzduch obsahovat 22g/kg, ale při teplotě -2ºC jsou to pouze 3g/kg.

     Pokud tuto situaci přeneseme do prostředí našeho bytu v zimním období, je během dne s vyšší teplotou vzduchu v interiéru i vyšší obsah vlhkosti. V podvečer a přes noc dojde, vlivem útlumu vytápění ke snížení teploty vzduchu v místnosti a za současného ochlazení skleněné plochy oken v důsledku klesající venkovní teploty, k vysrážení přebytečné vlhkosti nashromážděné během dne na nejchladnějších místech skla či okna.

     Z uvedeného je zřejmé, že základní podmínkou pro vznik kondenzace je teplota a relativní vlhkost v interiéru. Tyto veličiny by se měly udržovat na úrovni s níž počítá norma +20°C a 50% vlhkosti. Teplotu umíme celkem bez problémů regulovat. Jak ale ovlivňovat vlhkost? Jedinou praktickou možností je větrání. Obsah vlhkosti snížíme tak, že část vzduchu z interiéru s vysokým obsahem vlhkosti nahradíme vzduchem z exteriéru, který má nižší teplotu a tím i nižší absolutní vlhkost. Ikdyž venkovní vzduch může mít stejnou relativní vlhkost je při jeho nižší teplotě absolutní množství vodní páry v m³ podstatně menší. Například vzduch +20°C s 60% vlhkostí obsahuje 8,65g/m³ vody, ale vzduch o teplotě 0°C a stejné relativní vlhkosti obsahuje pouze 1,6g/m³ vody.

     Celá podstata rosení tkví v tom, že po výměně původních "netěsných" oken za nová plastová či hliníková osazená dvěmi nebo třemi těsnícími profily, dokonale zamezíme úniku tepla ale i vzduchu. Na jedné straně tak ušetříme významnou část nákladů za vytápění, ale na druhou stranu musíme změnit svoje dosavadní návyky pokud se týče mikroklimatu v domácnosti. Jak tedy správně žít s novými plastovými okny?

• Zajistit správné a pravidelné větrání všech místností. Nejúčinější a nejrychlejší je vždy nárazové větrání otevřením okna dokořán. Měli bychom tak činit 3-4krát za den po dobu cca 5 minut. Za tu dobu nedojde k podstatnému ochlazení nábytku a stěn, ale pouze k výměně vzduchu. Sušší vzduch z venku se poměrně rychle zahřeje a neovlivňuje tak příliš nároky na topení.
• Pokud je to možné, nesuště prádlo v bytě a při vaření používejte digestoř.
• Rovněž dveře do koupelny při koupání nebo sprchování udržujte zavřené a následně koupelnu odvětrejte oknem nebo ventilátorem.
• I větší množství rostlin v bytě je zdrojem vlhkosti. "Prales" v obýváku rozhodně mikroklimatu neprospěje.
• Snažte se udržovat relativní vlhkost na 50% a optimální pokojovou teplotu 21°C.
• Topná tělesa by měla být umístěna pod okny, aby přirozenou cirkulací docházelo k omývání oken teplým vzduchem.
• Vnitřní žaluzie velmi omezují pohyb vzduchu podél zasklení a mohou vznikat tzv. studené kapsy kde dojde ke kondenzaci. Proto v chladných dnech nechejte žaluzie částečně povytažené.
• Květiny na parapetu a těžké závěsy rovněž omezují přístup vzduchu ke sklu.
• Široké parapety by měli být opatřeny průduchy pro pohyb vzduchu.

     Velmi dobrou pomůckou pro kontolu vlhkosti v místnostech je hygrometr (vlhkoměr). Jeho údaj může zavčas varovat před nebezpečí nežádoucí kondenzace.